Pohanka

Pohanka je díky svému častému využití řazena mezi obiloviny, ve skutečnosti je ale příbuzná spíše s rebarborou nebo šťovíkem. Pochází ze střední a severní Asie a konzumuje se hlavně její plod.
Slupky semena pohanky jsou velmi tvrdé a dají se odstraňovat dvěma způsoby. Prvním způsobem je odstranění slupky mechanicky, kdy nedochází ke znehodnocení živin a výsledná barva krup je světlá. Druhý způsob je tzv. termický, ale v tomto případě je většina živin znehodnocena a kroupy mají hnědou barvu. Samotné slupky mají další využití například k výrobě pohankového čaje nebo jako výplň do polštářů. V poslední době se setkáváme i s konzumací pohankové natě a výhonků v různých formách. Do sušených salátů, polévek nebo k odšťavnění. Konzumace pohankové natě v sobě ale skrývá určitá rizika, o kterých se dále zmíníme.
Pohanka obsahuje velké množství vlákniny, vitamínů a minerálů. Z minerálů určitě stojí za to zmínit hořčík, mangan, měď, fosfor, zinek, železo nebo draslík. Z vitamínů obsahuje vitamíny B1, B2, B6, niacin, cholin, vitamin E a vitamin P. Ten působí blahodárně na obranyschopnost organismu a na prevenci srdečních chorob.
Hlavním zdrojem energie v pohance jsou sacharidy. Tyto sacharidy jsou ve formě lehce stravitelných škrobů, tedy pomalého cukru. Dále v ní najdeme vysoký obsah proteinu v podobě vyvážené skladby 18 aminokyselin. Obsahuje i kyselinu linolenovou a linolovou a vícenenasycené mastné kyseliny snižující LDL cholesterol. Pro osoby trpící celiakií je výbornou potravinou, protože neobsahuje lepek.
Ideální je konzumovat pohanku namáčenou nebo naklíčenou. Nemusíte ji tedy tepelně upravovat. Světlou vyloupanou pohanku stačí namočit přes noc do studené vody a ráno pak přebytečnou vodu slít. Pokud se rozhodnete pohanku klíčit, budete k tomu potřebovat pouze vlhký ubrousek namočený na 15 minut (při delší době by ubrousek zeslizovatěl). Klíčky můžete použít třeba do salátů nebo pomazánek. Neloupanou pohanku lze využít víceméně pouze ke klíčení nebo k přípravě čaje.
Zelené výhonky – nať jsou však toxické. Obsahují fagopyrin, který při akumulaci pod pokožkou způsobuje tzv. hyperfotosensitivitu. Ta se projevuje toxickou reakcí při vystavení kůže slunečnímu záření. Pokožka zrůžoví, až zčervená a svědí. Celé to dále doprovází silná přecitlivělost na chlad a tento stav může trvat až několik dní. Nejdříve byly tyto symptomy popsány u dobytka, ale v době popularity zelených šťáv z čehokoliv zeleného začal člověk konzumovat mnohem větší množství pohankové natě a tak se díky vysoké koncentraci fagopyrinu objevil hyperfotosensitivismus i u člověka. Doporučujeme Vám tedy zůstat u namočeného nebo naklíčeného pohankového semene nebo případně u pití čaje z pohanky.