Mentální anorexie

Mentální anorexie se řadí do skupiny poruch příjmu potravy. Je to především duševní onemocnění, které se charakterizuje neustálou snahou zhubnout.
Svůj sen o hubené postavě si nemocní touto nemocí plná buď velmi přísným omezováním množství přijaté potravy, nebo neustálým cvičením.
Lidé trpící anorexií jsou posedlí svojí váhou. Neustále bojují se svými proporcemi, které již neodpovídají jejich věku nebo výšce. V extrémních případech jsou na kost vyhublí, ale mají pořád problém se svojí váhou. Většinou u jiných postižených pacientů dokážou přesně odhadnout jejich váhu nebo proporce, ale při náhledu na svoje tělo jsou absolutně mimo realitu.
Příčiny vzniku anorexie
Přesné příčiny vzniku této nemoci nejsou známy. Většinou svoji roli sehrají různé biologické, psychologické nebo sociální faktory. Do těchto faktorů můžeme zařadit jak genetickou souvislost, tak nízké sebevědomí nebo fakt, že moderní západní společnosti pěstují touhu po štíhlosti. Stačí se podívat na média, která jsou plná vyhublých modelek nebo hereček.
Rizikové faktory anorexie
Jak už jsme uvedli výše, příčina anorexie není známa. Existují ale určité faktory, které riziko jejího vzniku zvyšuje. Do těchto faktorů patří určitě samotné držení diety. Lidé, kteří hubnou na základě diety, jsou většinou motivováni a povzbuzováni pozitivním hodnocením okolí a novým vzhledem své postavy. To ale může u některých jedinců vystupňovat a zcela se vymknout kontrole.
Také změny v životě představují riziko. Na mysli máme změnu školy, práce, bydlení, partnerský rozchod nebo smrt někoho blízkého. Tyto všechny věci mohou způsobit stres. Jedna z cest, jak se s těmihle situacemi vypořádat, je zaměřit se na něco, co lze kontrolovat. V některých případech to může být právě přísun jídla.
Prevence anorexie
Zaručené kroky, jak předejít anorexii bohužel neznáme. Důležité je ale být vnímavý a všímat si náznaků. Pokud si všimnete, že někdo z Vaší rodiny nebo přátel mají nižší sebevědomí, jsou nespokojení se svým tělem a snaží se držet různé diety, pokuste se jim naslouchat a mluvit o jejich problémech. I když Vy nebudete moci zabránit rozvinutí nemoci, můžete s daným člověkem alespoň mluvit o možnostech pomoci a předejít tak nejhoršímu.